Vytvoření finanční rezervy není jednoduchá věc. A zajistit, aby člověk o své úspory nepřišel, je často ještě těžší. Nechávat peníze ležet ladem, ať už doma, nebo na běžném účtu, je stejně nebezpečné, jako je vložit do riskantní investice s vidinou vysokého zisku. Je totiž dost pravděpodobné, že se z vašich úspor bude nakonec radovat někdo úplně jiný.
Kupní síla peněz postupně klesá kvůli růstu cen. Jednoduše, za 1000 korun toho v dnešní době určitě koupíte víc než za několik let. A čím déle, tím výraznější ztráta hodnoty. Zcela jistě ve svém okolí najdete někoho, kdo platil například za půllitr piva kolem pětikoruny. Při průměrné inflaci 3% ztratí za 20 let uspořené peníze polovinu kupní síly.
“Tento zloděj úspor je někdy nesprávně označován pojmem inflace. Původní význam tohoto slova však nesouvisí s růstem cen, ale se zvyšujícím se množstvím peněz na trhu. V dnešní době se však pod tímto pojmem rozumí i růst cenové hladiny a vyjadřuje tedy znehodnocení měny ve vymezeném časovém období,” říká Tomáš Moravec, oblastní ředitel společnosti 4fin.
Míru inflace měří Český statistický úřad indexem spotřebitelských cen tak, že v čase porovnává úroveň cen vybraných zboží a služeb. Naproti tomu Ministerstvo financí a vláda se zase snaží prostřednictvím zejména daňových nástrojů inflační vývoj do určité míry ovlivnit. Vysoká, ale ani nízká, případně záporná, inflace není z pohledu stability ekonomiky žádoucí.
Zajištění cenové stability je uloženo Ústavou ČR České národní bance. Ta ovlivňuje inflační tlaky kontrolou množství peněz v oběhu a nastavením základních úrokových sazeb. Od roku 1998 svou měnovou politiku realizuje takzvaným cílováním inflace, tedy snahou o její udržení ve stanoveném rozmezí.
Ačkoliv část populace ví, že se peníze v čase znehodnocují, často to vypadá, jako kdyby na to vůbec nebrali ohled. Nechávají peníze na neúročených bankovních účtech nebo doma pod polštářem a na důchod spoří maximálně v penzijních fondech.
“Dnešní běžné spořicí produkty málokdy pokryjí míru inflace. Kdo nechce prodělat, měl by přemýšlet o investicích do podílových fondů. Ty jsou v dlouhodobém horizontu rizikové opravdu minimálně, a přitom i jejich konzervativní portfolio může přinášet kolem 5 % zisku ročně,” říká Tomáš Moravec.